|
|
Slavnostní vjezd císaře Rudolfa II. do Olomouce roku 1577
BURIANOVÁ, Zuzana
Předkládaná práce se věnuje slavnostnímu vjezdu císaře Rudolfa II. do Olomouce v červnu roku 1577 a starobylému rituálu stavovského holdování, jenž legitimizoval nástup panovníka na trůn. Autorce jde o přiblížení raně novověké slavnosti prostřednictvím metodologické koncepce symbolické komunikace, jejíž teoretická východiska zpracovala zvláště Barbara Stollberg-Rilinger. Práce staví na vědeckých přístupech historické antropologie a pokouší se nahlédnout do dějin mentalit. Autorka analyzuje dobový pramen, jehož původce byl očitým svědkem celé události. V úvodu práce se autorka věnuje představení metodologických východisek, literatuře, která byla pro práci stěžejní, a užitým pramenům. Ve druhé kapitole je vylíčena cesta císaře Rudolfa II. do Prahy, odkud byla zahájena holdovací pout po jednotlivých zemích habsburské monarchie. Třetí a čtvrtá kapitola jsou postaveny na rozboru a interpretaci pramenu a jsou pro práci stěžejní. Ve třetí kapitole je naznačeno vnímání nadřazenosti a moci, které se odráží v hierarchickém uspořádání raně novověké společnosti. Čtvrtá kapitola se věnuje prezentaci Rudolfa II. prostřednictvím symbolu užitých při jeho triumfálním vjezdu do města. V závěru práce autorka shrnuje výsledky výzkumu. Na jejich základě odpovídá na otázky, které si při psaní práce pokládala. Festivity byly vítaným zpestřením každodenního života v raném novověku. Měly přesně danou podobu, proto bylo silně vnímáno jakékoli narušení jejich ritualizovaného průběhu. Autorka dochází k závěru, že ve vyšší raně novověké společnosti hrálo velkou roli postavení a ceremoniál byl jednou z příležitostí toto postavení prezentovat.
|
|
|
Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století
NOVÁKOVÁ, Eva
Práce nazvaná Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století se věnuje podobě městské správy ve schwarzenberském vrchnostenském městě Soběslavi v první polovině 18. věku. V první části své práce představím podobu tamní městské správy s důrazem na její nejvýznamnější instituce představované městskou radou, sborem obecních starších a rychtářem. V následující kapitole popíši způsob volby radních, obecních starších i rychtáře, na nichž se v této době podílela celá městská obec. Budu přitom vycházet z unikátně dochovaných soupisů, které při volbách vznikaly a evidovaly hlasy udělené jednotlivým osobám. Ve třetí části diplomové práce se budu zabývat podobou ceremoniálu, při němž byla ukončena činnost institucí městské správy a na místa odstupujících konšelů, obecních starších a rychtáře byli jmenováni jejich nástupci. Diplomová práce vychází z pramenů uložených v SOkA Tábor ve fondu Archiv města Soběslavi a v SOA Třeboň ve fondu Velkostatek Třeboň.
|
host ::
RSS.